Článek je převzatý z www.idnes.cz se souhlasem autora.

Fotovoltaika na střeše jde tak trochu proti přirozenosti člověka. Nejvíce elektřiny vyrábí, když to zrovna není moc potřeba. Vyřešit to může umělá inteligence. Je o tom přesvědčen pětadvacetiletý programátor a spoluzakladatel firmy Somi Martin Branný a zřejmě nejen on. Somi vyrábí „chytré“ fotovoltaické elektrárny a už v prvních měsících svého fungování se blíží miliardovým obratům. Ještě letos chystá obří expanzi.

Branný podniká společně s českým miliardářem Davidem Beranem. Nápad na fotovoltaiku s umělou inteligencí vzešel vlastně z jejich náhodného setkání. „Na ten den nikdy nezapomenu,“ říká mimo jiné Branný v rozhovoru.

Jste profesí programátor. Kudy vedla vaše cesta k fotovoltaickým elektrárnám?

Poprvé jsem se k nim dostal, když mi bylo asi patnáct let. Chtěl jsem založit byznys ve fotovoltaice, protože mi dávalo absolutní smysl vyrábět si svou vlastní elektřinu. Řešil jsem s rodiči, že mám neustále zapnutý počítač, na němž jsem programoval, a že na to spotřebovávám spoustu elektřiny. Tak jsem si našel solární panely, kde se vyrábí, jak se dají dovézt. V patnácti letech jsem měl první nabídku pro investory, ale pochopitelně nikdo nesvěřil peníze klukovi, který si doma nakreslil plánek.

Ale teď sedíme ve vaší firmě, takže se to nakonec asi nějak podařilo.

Všechno má svůj čas. Vyžadovalo to přípravu a sbírání zkušeností z technologických segmentů a samozřejmě taky manažerských zkušeností, aby všechno do sebe v jednu chvíli mohlo zaklapnout.

Firma Somi je zaměřená na fotovoltaiku od začátku?

Původně byla zaměřená na informační technologie obecně. A stále jsme technologickou firmou, naším primárním produktem je software. Aby však daný software fungoval, musíme instalovat fotovoltaické elektrárny, u nichž víme, že budou pracovat správně.

K čemu vlastně fotovoltaika potřebuje umělou inteligenci?

Podívejme se na to nejprve z globálního pohledu. Žijeme v dynamicky se rozvíjející společnosti, která má zvyšující se požadavky na spotřebu elektrické energie. Budoucnost industrializace nebo průmyslu 4.0 je ve sdílené ekonomice a v používání umělé inteligence. Je to něco, co bude naše generace táhnout. A v energetice bude čím dál tím víc zapotřebí používat technologie, které dokážou zpracovat velká data, na jejich základě stavět analýzy a autonomně se rozhodovat. A to je vlastně popis umělé inteligence.

V čem je tedy fotovoltaika s umělou inteligencí lepší, než bez ní? AI asi neumí zařídit, aby slunce svítilo, když to nejvíce potřebujeme.

Za prvé je potřeba si uvědomit, že fotovoltaika nejsou jen solární panely, jde o systém několika prvků. I distribuční síť, na kterou je fotovoltaika připojená, je součástí systému. Jak říkáte, nedokážeme ovlivnit, kdy bude svítit víc a kdy přijde mrak. Ale dokážeme ovlivnit směr toku energie, dokážeme určit místo, kde chceme, aby se energie nacházela v čase. Například když má být podle předpovědi počasí zataženo, fotovoltaika s umělou inteligencí se na tu situaci připraví využitím bateriového systému nebo distribuční sítě.

Ale, když má systém k dispozici baterku, tak do ní energii pošle vždycky, když dům elektřinu nespotřebovává, ne? Umělou inteligenci na to přece nepotřebuje.

Běžná fotovoltaika funguje tím způsobem, že v devět hodin, kdy člověk odchází do práce, začíná největší produkce. Protože nikdo není doma, stahuje se energie do baterky a jakmile ji naplní, posílá energii hlava nehlava do distribuční sítě. Pak večer přijdete, energii v baterce ještě během večera a noci spotřebujete a ráno už vám nezbývá ani na to, abyste si s ní uvařila čaj.

Vedle toho chytrá fotovoltaika sleduje návyky, kdy energii potřebujete, kdy je cena na spotu nejvyšší, kdy jsou nejvýhodnější časy pro využití baterky, jak zefektivnit provoz nejen s ohledem na cenu, ale zároveň pro potřebu vnější sítě, na kterou je to připojené. Naše elektrárny v budoucnu nemusí pracovat samostatně, ale jako jedna decentralizovaná elektrárna. To je náš cíl.

Chcete říct, že fotovoltaické elektrárny, které instalujete, jsou už v tuto chvíli propojené?

Přesně tak. Dopředu se připravujeme například na komunitní energetiku, která by se měla do českých zákonů dostat 1. ledna 2024. Každá elektrárna je samostatnou jednotkou, nicméně dokážeme do ní z centrální řídící jednotky posílat příkazy. To znamená, že už nejde jen o jednu desetikilowattovou elektrárnu, ale o stovky elektráren, které dohromady mají výkon třeba deset meagawatt. A tento výkon už v síti něco znamená. Dokáže snižovat cenu, systémovou odchylku a pracovat s elektřinou, kde je to zrovna potřeba.

Na webových stránkách uvádíte, že je váš systém vysoce účinný i v zimě nebo v noci. Jak je to možné?

V zimě jsou cenové výkyvy na spotovém trhu nejvyšší, jde o korunové odchylky mezi nejnižší a nejvyšší cenou během dne. Čím větší je odchylka, tím větší je ziskovost díky chytrému využití bateriového systému a distribuční sítě. Finančním vyjádřením to dokáže produkovat o 30 až 40 procent vyšší ziskovost než běžná fotovoltaika. A v noci je cena elektřiny nejnižší, vzhledem k tomu, že průmyslové podniky neběží. Takže je ideální doba pro dobíjení bateriového systému. as

Fotovoltaika na střeše jde tak trochu proti přirozenosti člověka. Nejvíce elektřiny vyrábí, když to zrovna není moc potřeba. Vyřešit to může umělá inteligence. Je o tom přesvědčen pětadvacetiletý programátor a spoluzakladatel firmy Somi Martin Branný a zřejmě nejen on. Somi vyrábí „chytré“ fotovoltaické elektrárny a už v prvních měsících svého fungování se blíží miliardovým obratům. Ještě letos chystá obří expanzi.

Branný podniká společně s českým miliardářem Davidem Beranem. Nápad na fotovoltaiku s umělou inteligencí vzešel vlastně z jejich náhodného setkání. „Na ten den nikdy nezapomenu,“ říká mimo jiné Branný v rozhovoru.

Jste profesí programátor. Kudy vedla vaše cesta k fotovoltaickým elektrárnám?

Poprvé jsem se k nim dostal, když mi bylo asi patnáct let. Chtěl jsem založit byznys ve fotovoltaice, protože mi dávalo absolutní smysl vyrábět si svou vlastní elektřinu. Řešil jsem s rodiči, že mám neustále zapnutý počítač, na němž jsem programoval, a že na to spotřebovávám spoustu elektřiny. Tak jsem si našel solární panely, kde se vyrábí, jak se dají dovézt. V patnácti letech jsem měl první nabídku pro investory, ale pochopitelně nikdo nesvěřil peníze klukovi, který si doma nakreslil plánek.

Ale teď sedíme ve vaší firmě, takže se to nakonec asi nějak podařilo.

Všechno má svůj čas. Vyžadovalo to přípravu a sbírání zkušeností z technologických segmentů a samozřejmě taky manažerských zkušeností, aby všechno do sebe v jednu chvíli mohlo zaklapnout.

Firma Somi je zaměřená na fotovoltaiku od začátku?

Původně byla zaměřená na informační technologie obecně. A stále jsme technologickou firmou, naším primárním produktem je software. Aby však daný software fungoval, musíme instalovat fotovoltaické elektrárny, u nichž víme, že budou pracovat správně.

K čemu vlastně fotovoltaika potřebuje umělou inteligenci?

Podívejme se na to nejprve z globálního pohledu. Žijeme v dynamicky se rozvíjející společnosti, která má zvyšující se požadavky na spotřebu elektrické energie. Budoucnost industrializace nebo průmyslu 4.0 je ve sdílené ekonomice a v používání umělé inteligence. Je to něco, co bude naše generace táhnout. A v energetice bude čím dál tím víc zapotřebí používat technologie, které dokážou zpracovat velká data, na jejich základě stavět analýzy a autonomně se rozhodovat. A to je vlastně popis umělé inteligence.

V čem je tedy fotovoltaika s umělou inteligencí lepší, než bez ní? AI asi neumí zařídit, aby slunce svítilo, když to nejvíce potřebujeme.

Za prvé je potřeba si uvědomit, že fotovoltaika nejsou jen solární panely, jde o systém několika prvků. I distribuční síť, na kterou je fotovoltaika připojená, je součástí systému. Jak říkáte, nedokážeme ovlivnit, kdy bude svítit víc a kdy přijde mrak. Ale dokážeme ovlivnit směr toku energie, dokážeme určit místo, kde chceme, aby se energie nacházela v čase. Například když má být podle předpovědi počasí zataženo, fotovoltaika s umělou inteligencí se na tu situaci připraví využitím bateriového systému nebo distribuční sítě.

Ale, když má systém k dispozici baterku, tak do ní energii pošle vždycky, když dům elektřinu nespotřebovává, ne? Umělou inteligenci na to přece nepotřebuje.

Běžná fotovoltaika funguje tím způsobem, že v devět hodin, kdy člověk odchází do práce, začíná největší produkce. Protože nikdo není doma, stahuje se energie do baterky a jakmile ji naplní, posílá energii hlava nehlava do distribuční sítě. Pak večer přijdete, energii v baterce ještě během večera a noci spotřebujete a ráno už vám nezbývá ani na to, abyste si s ní uvařila čaj.

Vedle toho chytrá fotovoltaika sleduje návyky, kdy energii potřebujete, kdy je cena na spotu nejvyšší, kdy jsou nejvýhodnější časy pro využití baterky, jak zefektivnit provoz nejen s ohledem na cenu, ale zároveň pro potřebu vnější sítě, na kterou je to připojené. Naše elektrárny v budoucnu nemusí pracovat samostatně, ale jako jedna decentralizovaná elektrárna. To je náš cíl.

Chcete říct, že fotovoltaické elektrárny, které instalujete, jsou už v tuto chvíli propojené?

Přesně tak. Dopředu se připravujeme například na komunitní energetiku, která by se měla do českých zákonů dostat 1. ledna 2024. Každá elektrárna je samostatnou jednotkou, nicméně dokážeme do ní z centrální řídící jednotky posílat příkazy. To znamená, že už nejde jen o jednu desetikilowattovou elektrárnu, ale o stovky elektráren, které dohromady mají výkon třeba deset meagawatt. A tento výkon už v síti něco znamená. Dokáže snižovat cenu, systémovou odchylku a pracovat s elektřinou, kde je to zrovna potřeba.

Na webových stránkách uvádíte, že je váš systém vysoce účinný i v zimě nebo v noci. Jak je to možné?

V zimě jsou cenové výkyvy na spotovém trhu nejvyšší, jde o korunové odchylky mezi nejnižší a nejvyšší cenou během dne. Čím větší je odchylka, tím větší je ziskovost díky chytrému využití bateriového systému a distribuční sítě. Finančním vyjádřením to dokáže produkovat o 30 až 40 procent vyšší ziskovost než běžná fotovoltaika. A v noci je cena elektřiny nejnižší, vzhledem k tomu, že průmyslové podniky neběží.Takže je ideální nabít baterii v noci z distribuční soustavy, aby se domácnost vyhnula vysokým cenám v ranní špičce.

O kolik je vaše řešení dražší, než klasická fotovoltaika bez umělé inteligence?

Neustále mapujeme konkurenci a s cenami jsme na tom podobně jako drtivá většina trhu. Samozřejmě nejsme nejlevnější, ale nejsme ani nejdražší. Máme tu výhodu, že veškeré komponenty s úpravami odebíráme napřímo. Jsou dělány přímo pro nás v Číně, je to výhodnější, než to překupovat s marží od evropských skladů.

Takže kolik stojí vaše klasická desetikilowattová elektrárna s baterkou?

Před dotací je to půl milionu korun, s dotací je to zhruba 250 tisíc korun.

Kdo jsou vaši zákazníci? Jsou to spíš firmy, domácnosti nebo instituce?

Záleží na to, na který parametr se díváme. Pokud bereme v potaz výkon, tak naším největším odběratelem jsou společnosti a firmy. Ale co se týče počtu nainstalovaných systémů, tak tam samozřejmě vedou domácnosti. Soustředíme se na veškeré segmenty.

Web enviweb.cz uvádí, že vaše největší zakázka byla za 100 milionů korun. Můžete říct, o co šlo?

Jde o společnost Interlacto vyrábějící mléčné produkty. Na Vysočině má čtrnáct zemědělských objektů, na které se budou instalovat solární panely. Dohromady jde o fotovoltaickou elektrárnu o celkovém výkonu 4,5 megawatt s rozšířením o bateriové úložiště.

Vaším společníkem je miliardář David Beran. Jak jste se seznámili?

Potkali jsme se u něj doma, nabízel jsem mu návrh fotovoltaické elektrárny. Já nevěděl, kdo je on, a on nevěděl, kdo jsem já. Ale po několikahodinové diskuzi jsme zjistili, že máme stejné myšlenky. Jemu dlouho v hlavě klíčil nápad, proč b# The text was cut-off, let’s generate the remaining part of the HTML.
‚Nemá spolupráce s ním nějaké nevýhody vzhledem k tomu, že je oproti vám právě v silnějším postavení?

Asi by to byl rozdíl, kdyby byl v roli čistě jen investora. Jenže ten nápad přišel od něj, sám se v něm vidí, věnuje tomu 80 procent svého času, každý den nad tím diskutujeme, nad všemi možnostmi, nad možným rozšířením byznysu, řešíme provozní věci. Takže si myslím, že je to celkové prospěšné, než kdyby to byl jen poskytovatel financí.

Už dříve jste uvedli, že za první čtvrtletí tohoto roku máte tržby okolo čtvrt miliardy korun. Můžete být konkrétní i co se týče zisku?

Jsme na černých číslech, teď se dokončuje uzávěrka za minulý rok, respektive za druhé pololetí minulého roku, protože jsme začínali v červenci 2022. Bude to v desítkách milionů korun.

A co očekáváte od celého roku 2023?

Očekávání jsou spojená s expanzí na zahraniční trhy. Plánovaný obrat je v řádech miliard korun. Vzhledem k tomu, že očekáváme velké investiční náklady, tak čistý zisk nebude parametr, který bychom sledovali. I přesto chceme skončit v černých číslech.

Kam a kdy budete expandovat?

To už teď aktivně probíhá, jde o Německo, Polsko, Řecko, Rakousko, Slovensko, Spojené státy a Chorvatsko.

Není to moc velké sousto?

Díky tomu, že můžeme využít strategického zázemí, které pan Beran již v daných zemích má, a díky tomu že veškeré procesy nastavujeme analogicky, tak se nám to celé zjednodušuje.

Budete rovněž přibírat nové investory?

Nemáme to zatím v plánu. Nicméně do pěti let chceme vstoupit jako veřejně obchodovatelná společnost na americkInvalid function call in source code: ‚Nemá spolupráce s ním nějaké nevýhody vzhledem k tomu, že je oproti vám právě v silnějším postavení?

Asi by to byl rozdíl, kdyby byl v roli čistě jen investora. Jenže ten nápad přišel od něj, sám se v něm vidí, věnuje tomu 80 procent svého času, každý den nad tím diskutujeme, nad všemi možnostmi, nad možným rozšířením byznysu, řešíme provozní věci. Takže si myslím, že je to celkové prospěšné, než kdyby to byl jen poskytovatel financí.

Už dříve jste uvedli, že za první čtvrtletí tohoto roku máte tržby okolo čtvrt miliardy korun. Můžete být konkrétní i co se týče zisku?

Jsme na černých číslech, teď se dokončuje uzávěrka za minulý rok, respektive za druhé pololetí minulého roku, protože jsme začínali v červenci 2022. Bude to v desítkách milionů korun.

A co očekáváte od celého roku 2023?

Očekávání jsou spojená s expanzí na zahraniční trhy. Plánovaný obrat je v řádech miliard korun. Vzhledem k tomu, že očekáváme velké investiční náklady, tak čistý zisk nebude parametr, který bychom sledovali. I přesto chceme skončit v černých číslech.

Kam a kdy budete expandovat?

To už teď aktivně probíhá, jde o Německo, Polsko, Řecko, Rakousko, Slovensko, Spojené státy a Chorvatsko.

Není to moc velké sousto?

Díky tomu, že můžeme využít strategického zázemí, které pan Beran již v daných zemích má, a díky tomu že veškeré procesy nastavujeme analogicky, tak se nám to celé zjednodušuje.

Budete rovněž přibírat nové investory?

Nemáme to zatím v plánu. Nicméně do pěti let chceme vstoupit jako veřejně obchodovatelná společnost na americkou burzu.

Budete rovněž přibírat nové investory?

Nemáme to zatím v plánu. Nicméně do pěti let chceme vstoupit jako veřejně obchodovatelná společnost na americkou burzu.

Co dalšího chystáte?

Všechny nás čeká přechod na elektrifikovanou dopravu. A my chceme lidem elektromobily víc zpřístupnit, odstranit bariéry, které jsou s tím spojené, přičemž jde především o pořizovací náklady. Za předpokladu, že budeme moct elektromobil používat jako bateriové úložiště, tak se samozřejmě zvýší návratnost a efektivita dané investice do něj. Půjde zkrátka o to, že vám elektromobil zaparkovaný v garáži bude vydělávat, protože distribuční síť jej bude moct využívat k stabilizaci soustavy, k uložení přebytečné energie. Baterie v autě se víceméně stane službou.

Radek Vebr, MAFRA
Martin Branný

FotoGallery:
Martin Branný
Radek Vebr, MAFRA