Odložená platba: Máte zájem o elektrárnu, ale chybí Vám finanční prostředky? Nyní Vám stačí 25 000 Kč. Více informací zde.

Vyhledávání

Miliardář chce Čechům umožnit, aby levně nakupovali a draze prodávali

Miliardář a finančník David Beran, majitel skupiny Profireal Group, investuje do solárních elektráren řízených umělou inteligencí. Věří, že s nimi dobude globální trhy.

Článek je převzatý ze SeznamZpravy.cz se souhlasem autora.

Miliardář David Beran zbohatl na nebankovních půjčkách. Založil skupinu Profireal Group, která půjčuje peníze v Česku, Polsku, Bulharsku, Rusku a na Filipínách. Evropský Green Deal označuje Beran za „šílenství“, elektromobilům nevěří. Přesto staví svůj nový byznys právě na zelených technologiích.

Beran ovládá firmu SOMI Application and Services, která dodává solární systémy. Na jeho popud společnost vyvinula a nabízí ke svým instalacím řídicí jednotku, která s pomocí umělé inteligence přizpůsobuje spotřebu, akumulaci do baterie a dodávku elektřiny do sítě podle toho, jak se vyvíjí cena na spotovém trhu.

David Beran

  • V žebříčku nejbohatších Čechů podle magazínu Forbes zaujímá 61. místo s majetkem sedm miliard korun.
  • Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, studia zanechal těsně před státnicemi a po pádu socialismu začal podnikat.
  • Začínal dovozem spotřebního zboží, po kuponové privatizaci začal investovat do akcií na vznikajícím kapitálovém trhu prostřednictvím své firmy DB Invest.
  • Roku 1994 zakládá firmu Profireal, která obchoduje s nemovitostmi a pohledávkami.
  • Počátkem tisíciletí pod značkou Profi Credit nabízí nebankovní půjčky, zprvu na českém, později slovenském, polském a bulharském trhu. V roce 2016 vstupuje do Ruska, o tři roky později na Filipíny.
  • Když začaly zpřísňovat regulace nebankovních půjček na trzích, kde působí, Profireal začal prodělávat. Ještě v roce 2019 byla skupina ve ztrátě. Po odchodu ze Slovenska, výměně vedení a restrukturalizaci se v roce 2020 vrací k zisku. Letos by Profireal měl podle Berana vydělat asi 40 milionů eur, podobně jako loni.
  • Kromě Profirealu Beran investoval do biotechnologické firmy Scimed Biotechnologies, která se věnovala vývoji léčebných přípravků na bázi kmenových buněk. Financoval také výzkum plicních bakterií chlamydie. Projekty ale nikdy nedospěly do fáze nákladných klinických testů, které jsou podmínkou uplatnění nových preparátů ve farmacii.
  • Beran proslul mnohaletým sporem o miliardové investice do Vítkovic s ostravským průmyslníkem Janem Světlíkem. Než soudy definitivně rozhodly, Světlíkovo impérium se rozpadlo.
  • Beran drží 88procentní podíl ve firmě SOMI Applications and Services na solární instalace. Menšinovým společníkem je Martin Branný.

Systém vyhodnocuje data z trhu, předpověď počasí z lokálních meteostanic a spotřební charakteristiku budovy. „Podle toho dopočítává, kdy je vhodné použít energii z fotovoltaiky a kdy nabíjet, kdy energii držet v baterii a odebírat ze sítě, kdy prodávat. Umožňuje tím majiteli fotovoltaiky aktivně přejít na spotový trh a vydělávat na obchodování s elektřinou,“ vysvětluje Beran v rozhovoru pro SZ Byznys.

Rozdíly mezi levnou a drahou elektřinou během dne hlavně v létě stoupají s tím, jak se zvyšuje podíl solárních zdrojů na výrobě elektřiny.

Kdo platí elektřinu podle vývoje ceny na spotovém trhu, tomu se vyplácí takzvaná spotřebitelská flexibilita – v době levné elektřiny, když svítí slunce a soláry jedou naplno, snižujete svou celkovou platbu za energii tím, že co nejvíc využijete levné elektřiny. Nabíjíte domácí akumulátory, ohříváte vodu, spouštíte náročnější spotřebiče. V době vyšší ceny proudu odběr ze sítě omezíte, ideálně čerpáte energii z baterie.

Chytrá aplikace, jakou nabízí Beranova firma SOMI, takovou regulaci řídí automaticky.

Výhody i rizika obchodování na spotu mohou u nás zatím využívat jen nepočetní majitelé domácích energetik s chytrými průběhovými měřiči. Většina obchodníků přitom i jim nabízí tarify, které jsou od spotového trhu jen odvozeny a neodrážejí výkyvy ceny v reálném čase. Jen několik menších dodavatelů už dnes umožňuje klientům účtovat spotřebu a dodávku do sítě po hodinách. Právě na tyto spotřebitele cílí Beranova SOMI.

Energetický start

SOMI je s dodávkou chytře řízených elektráren v počátcích, začala je nabízet loni v listopadu. Nyní podle Berana instaluje zhruba 150 systémů měsíčně a má nasmlouvané zakázky za dvě miliardy korun.

Řídicí jednotka je běžnou součástí instalací SOMI. „Zařízení je v ceně naší elektrárny, která je jinak cenově srovnatelná s ostatními dodavateli. Pracujeme na tom, abychom byli schopni samostatnou jednotku na chytré řízení nabídnout i klientům, kteří už fotovoltaickou elektrárnu mají. Testujeme, nakolik je náš systém kompatibilní s běžnými typy střídačů, které se u nás používají,“ vysvětluje investor.

Pro dodávku samostatného řídicího systému firma teprve hledá obchodní model. Majitelé uvažují o tom, že by jej nabízeli za podíl na budoucím výnosu z obchodování.

SOMI se podle Berana chystá rozšířit své energetické systémy i o tepelná čerpadla a časem o elektromobily. „Začínáme jednat i o spolupráci s automobilkami. I elektromobil je totiž v podstatě další úložiště energie, které může zvednout kapacitu celého systému. Musíme ale dořešit, aby zákazník využívající elektromobil jako úložiště nepřišel o záruku na baterii,“ dodává Beran.

Typickým klientem SOMI jsou domácnosti a menší firmy. Podle Berana jim koordinace fotovoltaiky s akumulací, spotřebou a prodejem zrychlí návratnost investice do vlastní energetiky o rok až rok a půl.

Největší potenciál má však podle něj řídicí systém nikoliv pro koncové spotřebitele, ale pro obchodníky s elektřinou. Může jim pomoci snižovat odchylku od předem ohlášeného odběru, za který obchodníci platí a náklady pak přenášejí na klienty.

„O podobné systémy se zajímáme, vyvíjejí je i další firmy,“ potvrzuje marketingový ředitel Centropolu Jiří Matoušek.

„Řízení a optimalizace spotřeby s využitím technologií, jako je čtení dat ze střídače a dálkové ovládání spotřebičů a baterií, se v budoucnu stanou součástí produktové nabídky dodavatelů pro běžné domácnosti,“ říká.

„Pro nás je to příležitost, jak zajistit, aby naši zákazníci platili za energie méně. Je dobré si připomenout, že silová elektřiny bez daní stála v cenících dodavatelů v roce 2020 1600 korun za megawatthodinu, nyní kolem čtyř tisíc a do budoucna nebude v energeticky se transformující Evropě o moc levnější. Optimalizace spotřeby a výroby je nejen příležitost, ale také nutnost,“ dodává manažer Centropolu.

Energetik z poradenské společnosti EGÚ Brno Petr Čambala však soudí, že významnější efekt může nasazení řídicích systémů přinést až v momentě, kdy je bude možné napojit na velký počet solárních elektráren a baterií, aby se odebíraná či dodávaná energie na vyrovnávání odchylek mohly skládat do větších objemů.

Unikátní produkt?

Podle Berana je nabídka SOMI pro koncové odběratele elektřiny v Česku zcela ojedinělá. „Máme celosvětově jediný systém pro koncové zákazníky, který takto komplexně funguje,“ tvrdí.

To zpochybňuje odborník na obnovitelnou energetiku, šéf Asociace pro elektromobilitu Lukáš Hataš. „Systém SOMI znám, ale jen v Česku je několik dalších firem, které se podobnými aplikacemi zabývají. V zahraničí jich jsou stovky,“ řekl pro SZ Byznys.

Zájemci o automatické řízení vlastního energetického systému u nás zatím moc možností k výběru nemají, SOMI ale konkurenty má. Podobně funguje například rovněž český systém Wattee.

Systém SOMI vznikl původně na Beranovu osobní objednávku, finančník hledal podobné zařízení pro vlastní vilu v Chrudimi, v níž jeho rodina bydlí. „Nosil jsem ten systém v hlavě čtyři roky, za tu dobu jsem na trhu nic takového nenašel, takže jsem se do toho vložil jako investor,“ říká Beran.

„Dodavatelů solárních systémů je hodně, ale kromě SOMI prakticky nikdo k tomu nenabízí zařízení, které dokáže spekulovat na vývoj ceny elektřiny na spotovém trhu,“ líčí svou vlastní zkušenost Marek Pekoč, jeden z prvních Beranových klientů, majitel truhlárny FPM-Becon z Milevska.

Pekoč pro firmu pořídil 75kilowattovou solární elektrárnu s 67kWh úložištěm doplněnou řídicí jednotkou. „Nejvíc vlastní energie spotřebujeme v provozu, ale v létě o dovolených budeme mít vysoké přebytky, takže počítám s prodejem. Nechci se o to starat, vyhovuje mi nechat to na chytré aplikaci,“ říká podnikatel.

Zatím se systémem od SOMI zkušenost nemá, čeká na připojení elektrárny do distribuce. Každopádně doufá, že mu řízení spotřeby, akumulace a prodeje zkrátí návratnost investice z pěti na tři až 3,5 roku.

Ani Beran nemá se systémem zatím kompletní zkušenost, fotovoltaiku pro dům v Chrudimi teprve dokončuje. Využívá prý už ale řízení domácího energetického úložiště. Když je elektřina levná, nabíjí baterii ze sítě, když je drahá, prodává.

„Loni nám 10kWh baterie takto vydělala asi 35 tisíc korun,“ tvrdí. A je přesvědčen, že řešení firmy SOMI má tak silný potenciál, že uspěje i v zahraničí. „Chceme ze SOMI vybudovat globální firmu.“ Plánuje, že jak bude umělá inteligence vycházet ze stále většího objemu posbíraných dat o vývoji trhu, bude se přesnost její predikce, a tedy i efektivita řízení energetického systému zpřesňovat.

Potenciál v komunitě

Experti na energetiku varují, že s přibývajícím podílem obnovitelných zdrojů bude přibývat hodin s vysokým přebytkem levné elektřiny, kdy bude cena na spotovém trhu padat do záporných čísel a distributoři budou nuceni soláry dálkově odpojovat. V Česku k tomu poprvé došlo letos na Velikonoční pondělí, podobných situací ale bude zřejmě rychle přibývat.

„Majitelé solárů musí počítat s tím, že budou mít přebytek v době, kdy budou vyrábět fotovoltaiky v celém regionu, takže přebytek budou mít všichni a na prodeji elektřiny se nebude vydělávat,“ vysvětluje Petr Čambala z EGÚ Brno. Je skeptický k tomu, že by chytré řídicí systémy mohly majitelům přinášet závratné sumy peněz.

„Už letos v létě se dostaneme do situace, kdy cena elektřiny na spotovém trhu bude hoblovat nulu nebo padat do záporu,“ přizvukuje i Lukáš Hataš.

Podle expertů na energetiku zvedají efektivitu chytrých systémů na řízení malých energetik velké výkyvy v ceně elektřiny během dne. Výkyvy budou klesat s rostoucím podílem akumulace. Záležet bude také na ceně plynu pro elektrárny, schopné krátkodobé výkyvy vyrovnávat. A na ceně povolenky, které musí plynové elektrárny nakupovat.

„Řekl bych, že chytré řídicí systémy spotřebitelům mohou něco přinést, pokud je bude možné levně pořídit. Může to být drobná konkurenční výhoda. Ale není to technologie, kterou je možné pokládat za něco převratného, epochálního. Spíš malý krůček k vyšší efektivitě,“ hodnotí nový obor podnikání multimiliardáře Davida Berana Petr Čambala.

Zelené šílenství

Beran se vrhl na byznys se zelenou energetikou, přestože sám na smysl dekarbonizační politiky a evropského Green Dealu nevěří.

Sám si původně nechtěl ani pořídit fotovoltaiku, zajímalo ho jen obchodování s elektřinou. Postupně si uvědomil, že s vlastním zdrojem elektřiny je k tomu snazší cesta. Podobný vztah má k elektromobilitě.

Vlastním elektroautem nejezdí. Často cestuje do rakouského alpského střediska Zell am See, kde má dům. Bateriové auto na 500kilometrovou trasu pokládá za nepraktické.

„Pokud bych si elektromobil pořizoval, tak hlavně jako součást domácího energetického systému. Je to baterie na kolech, další úložiště energie, které mi může zvednout úložnou kapacitu. Pokud se zapojí do domácí energetiky, zrychlí se návratnost investice i do jeho pořízení,“ říká.

Přestože investuje do firmy na solární instalace, dekarbonizační politiku Evropské unie označuje za „šílenství“.

„Kam povede evropská regulace energetiky, je úplně mimo dosah mé imaginace. A tu já nemám špatnou. Některé nápady politiků jsou opravdu šílené. Evropě trvalo desítky let, než se vypracovala k dnešní prosperitě. Teď sami ohrožujeme vlastní výrobu, průmysl, protože unijní regulace zdražuje energie. Energetika by se měla nechat na normálním tržním vývoji, byl by přirozenější a zdravější,“ prohlašuje solární investor.

Mohlo by vás zajímat